Čas bálů a tancovaček vrcholil ve městech i na vesnicích masopustem. Ve čtvrtek kterému se říkalo „tučný“ se peklo vepřové a vařila se polévka z uzeného masa. Od té doby se pomalu a jistě rozbíhalo bujaré veselí, které naplňoval rej masek a mnoho různých zvyklostí. Všude ale hospodyně chystaly sladké koblihy, boží milosti a šišky a hospodáři měli po ruce dobrou pálenku.

Je dobře, že se masopust na mnohých místech drží, že se lidé žijící vedle sebe potkají a poveselí a někteří si i zařádí tak, jak je jindy během roku zapovězeno. Přesně tak, jak to bývalo před mnoha a mnoha roky.
Když jsem studoval na hotelové škole v Mariánských Lázních a viděl jsem v tehdy zakázané německé televizi, kterak se celá města vyzdobí a jejich obyvatelé se oddávají radosti a veselí a vůbec nechápal, že to v naší zemi neumíme a nechceme. Teď už nám v masopustních radovánkách nikdo nebrání a tak se třeba tradice rozroste také do měst a třeba nás pobaví televize… uvidíme.

Každopádně se o masopustu sluší a patří upéci vepřové maso a usmažit koblihy nebo alespoň boží milosti. Na některých místech se připravují pro povykující maškary škvarkové placky či zelňáky, jinde se zase z koblihového těsta doplněného mandlemi nebo ořechy smaží šišky a pořádně cukrované se ještě vlahé nesou na stůl.

masopust je, jak si asi každý dovede odvodit, složenina slov maso a půst ale když nahlédnete do moudrých knih, zjistíte, že maso platí, o tom není pochyb ale půst, tedy doba, kdy se nekonzumuje maso není správně. Totiž druhá část slova masopust je ve významu pustit či opustit. Dokazuje to i docela jiné slovo všeobecně známe a sice karneval. Používá se mezinárodně a je složeno stejně jako masopust. Carne znamená maso a když dáte někomu vale, tak asi víte, že se s ním loučíte, či spíše, že ho opouštíte. A právě slovo „carnevale“ je předchůdcem dnešního karnevalu. Pravděpodobně proto je doba od tří králů nazývána jako čas kdy maso jíme ale spějeme k jeho opuštění neboť popeleční středou nastává předvelikonoční půst.

Je asi ve všeobecném povědomí, že cholesterol je nezdravý, že je proto nedobré konzumovat potraviny kde se nachází. Ano, přesně toto je cílem promyšlených tahů obchodních a reklamních strategií s cílem prodat nepřirozeně zpracované oleje a další zboží. Prostě strašák cholesterol se pak používá jako universální zaklínadlo a nálepka na zboží oznamující že výrobek je „bez cholesterolu“ je rázem velkou předností. Přitom je to ale velká hloupost. Naše tělo cholesterol potřebuje a to hned k několika činnostem. Například při stavbě buněčných membrán, pro tvorbu hormonů a některých žlučových kyselin. Problém je jen s jeho nadbytkem a jeho hromaděním a především nechtěným usazováním v cévách. V těle potřebujeme mít soulad mezi tak zvaným dobrým a nedobrým cholesterolem čili s tím, co potřebujeme k životu a tím, který se usazuje. 

Zde jsou vyjmenováni někteří spojenci v našem boji s vyšší hladinou nedobrého cholesterolu v našem těle.
Lecitin – přirozená látka ze sójových bobů i jiných luštěnin
Kyselina listová – je v každé listové zelenině. Silný obsah je ve špenátu, chřestu, brokolici a také v klíčcích všeho druhu
Mastné kyseliny omega 3 – tělo si je nedovede samo vytvořit ale v rybím tuku, oříšcích, semínkách a zrninách se nacházejí hojně
Vláknina – bývá obsažena ve všech rostlinných produktech. Ideální je v luštěninách, obilných vločkách, zvláště ovesných a pochopitelně v zelenině. 
Už jenom z tohoto výčtu je patrné, že stačí jíst pestře s dostatkem zeleniny, luštěnin a celého obilí, aby se našinec nemusel bát rádoby poplašných zpráv a reklamních strašáků.

Recepty:

Tipy - triky

Poradna

Lexikon