Ano, bez soli si asi nedovedeme představit chuť mnoha jídel. Je dokonce naším národním zvykem vítat hosty chlebem a solí. Naproti tomu zdvihají prst lékaři, že prý nadmíra soli zvyšuje náš krevní tlak a veskrze nám škodí.

Bylo by možné uvádět nyní celou řadů zvyklostí, rčení, pravd i mýtů ve vtahu soli a naší stravy. Cílem těchto řádků ale není komplexně pojmout sůl jako takovou a její historické, gastronomické či dokonce etické aspekty. Chci jen v podstatě konstatovat, že všeho moc škodí a dotčená sůl je toho důkazem.

Aby bylo ale hned od počátku jasno, nejsem vyslancem ba ani agentem žádné farmaceuticko lékařské lobby čile profitující na konstatování, že sůl zvyšuje náš krevní tlak, nehodlám vám ani podsouvat naprosto nesmyslnou neslanou dietu. Naopak sůl jako takovou uctívám stejně jako naši prapředkové. Ti v dávných dobách opravdu stavěli tento minerál na roveň božského zlata a drahého kamení. Jen pro zajímavost, sůl je jediný minerál, který my lidé jíme, tak říkajíc, přímo ze Země.

Ale pojďme k jádru věci. Je docela jednoznačně prokázáno, že tam, kde má člověk soli dostatek, povětšinou jí konzumuje i čtyřicetkrát víc, než je lékaři stanovena jakási minimální denní hranice pro přežití (200miligramů). V té souvislosti jen poznamenám bude to asi tím, že nám slané chutná, že nám to přináší vedle patřičných minerálů, i požitek či rozkoš.

No řekněte sami jak chutná chléb s máslem nebo sádlem nesolený a jak chutná osolený? A když si ještě navrch položím nakrájené plátky ředkviček nebo dobře zralých rajčat. Ano pár zrnek soli nastartuje v našich ústech skvostný koncert. A tak jako nelze našinci stanovit denní minimální či maximální porci hudby, je zbytečné počítat miligramy na stovky či tisíce.  

Právě teď jsem u toho podstatného. Sůl nám každý pokrm pozvedne, ale ono povýšení má chtě nechtě svou hranici. Ostatně, určitě jste někdy ochutnali něco příliš slaného, prostě přesoleného. Taková krmě jaksi ztrácí chuť, už je to jenom slané!

Právě v tom, že přesolujeme spatřuji největší solné nebezpečí v naší gastronomii, že se ochuzujeme o mnoho jemných příchutí a slastných harmonií při jídle samotném. Každý z nás má pochopitelně své vlastní zvyklostní prahy a hranice pro solení, ale jsem přesvědčen o tom, že každý z nás by měl se solí zacházet jako se vzácným minerálem, který nutně potřebuje k životu a měl by si být vědom, že i když se to tak nejeví, stále platí, že sůl je nad zlato.

vyjmuto z kontinuálního záznamu centrálního stavebního dispečinku – poznámky hlavního inženýra k zásobovací situaci

- díky opakovaným a zásadně nedostačujícím dodávkám celé řady stavebních hmot, velmi nahodilé struktuře minerálních prvků, ochranných a zajišťovacích látek jsme nuceni přeskupit stávající výstavbu v sektorech 3 – 15 a dále 23 – 36 s cílem vytěžit nutné a nezbytné komodity na úkor stability a pevnosti

- ze stejného důvodu pak v rytmu noc / den přerušíme zásobování periferních kvadrantů C1, G2, G5 – 8 vědomi si rizika s odlučováním škodlivin  

- vzhledem k nízkým aktivitám subjektu budeme ukládat nadlimitní zásoby paliv podle strategie připravené nouzovým plánem pro skladové pásy 58 – 86 s předstihem několika let

- souběžně pracujeme na vytvoření nouzového systému využití jednostranného portfolia stavebních hmot tak, aby byla zajištěna přírůstková kvantita subjektu, přičemž se budeme snažit signalizovat budoucí problémy varovnou povrchovou injektáží

možná se vám zdají shora uvedená slova lehce pomatená, ale věřte, že naše tělo stále staví a buduje, stále se opravuje a přeskupuje, stále řeší problém co dělat s tím co mu za pomoci trávicího systému posíláme. Jsme totiž opravdu z toho co sníme a vypijeme 

za pestrý jídelníček vám vaše vnitřní já stonásobně poděkuje!   

Recepty:

Tipy - triky

Poradna

Lexikon