Čas bálů a tancovaček vrcholil ve městech i na vesnicích masopustem. Ve čtvrtek kterému se říkalo „tučný“ se peklo vepřové a vařila se polévka z uzeného masa. Od té doby se pomalu a jistě rozbíhalo bujaré veselí, které naplňoval rej masek a mnoho různých zvyklostí. Všude ale hospodyně chystaly sladké koblihy, boží milosti a šišky a hospodáři měli po ruce dobrou pálenku.
Je dobře, že se masopust na mnohých místech drží, že se lidé žijící vedle sebe potkají a poveselí a někteří si i zařádí tak, jak je jindy během roku zapovězeno. Přesně tak, jak to bývalo před mnoha a mnoha roky.
Když jsem studoval na hotelové škole v Mariánských Lázních a viděl jsem v tehdy zakázané německé televizi, kterak se celá města vyzdobí a jejich obyvatelé se oddávají radosti a veselí a vůbec nechápal, že to v naší zemi neumíme a nechceme. Teď už nám v masopustních radovánkách nikdo nebrání a tak se třeba tradice rozroste také do měst a třeba nás pobaví televize… uvidíme.
Každopádně se o masopustu sluší a patří upéci vepřové maso a usmažit koblihy nebo alespoň boží milosti. Na některých místech se připravují pro povykující maškary škvarkové placky či zelňáky, jinde se zase z koblihového těsta doplněného mandlemi nebo ořechy smaží šišky a pořádně cukrované se ještě vlahé nesou na stůl.
masopust je, jak si asi každý dovede odvodit, složenina slov maso a půst ale když nahlédnete do moudrých knih, zjistíte, že maso platí, o tom není pochyb ale půst, tedy doba, kdy se nekonzumuje maso není správně. Totiž druhá část slova masopust je ve významu pustit či opustit. Dokazuje to i docela jiné slovo všeobecně známe a sice karneval. Používá se mezinárodně a je složeno stejně jako masopust. Carne znamená maso a když dáte někomu vale, tak asi víte, že se s ním loučíte, či spíše, že ho opouštíte. A právě slovo „carnevale“ je předchůdcem dnešního karnevalu. Pravděpodobně proto je doba od tří králů nazývána jako čas kdy maso jíme ale spějeme k jeho opuštění neboť popeleční středou nastává předvelikonoční půst.