Lahůdková, listová zelenina, která se díky jedné chybě považuje dodnes za významný zdroj železa a která se dodnes často v kuchyních devastuje na úroveň nechutné zelené hmoty.
Čínský císař Tchaj Tsung z dynastie Tchang v době svého panování požádal vládce sousedních zemí, aby mu poslali semínka nejlepších a nejcennějších rostlin, které se v jejich říších vyskytují. Krom jiného dostal od nepálského krále semínka špenátu a ten je pravděpodobně získal z východu od starověkých Peršanů o kterých lze říci, že byli první kdo špenát pěstovali a také konzumovali. Na počátku druhého tisíciletí po Kristu se špenát konzumuje nejprve ve Španělsku a následně se počíná šířit po celé Evropě.
Dodnes se můžete setkat s osudovou špenátovou fámou, která označuje tuto zeleninu jako významný zdroj železa. Totiž jistý doktor udělal v roce 1870 ve svých výzkumech chybu, posunul desetinou čárku u hodnoty železa ve špenátu a tak se dalších sedmdesát a možná více let, baštil špenát kvůli železu docela zbytečně, neboť ho ve skutečnosti obsahoval desetkrát méně. Mám takový dojem, že dodnes povědomí o železném špenátu žije.
Oproti tomu se prokazuje, že špenátové posilování Pepka námořníka má svůj reálný základ a že špenát posiluje naše svaly. Jen nevím, nakolik to platí i u konzerv, které do sebe Pepča s nedbalou elegancí tlačí. Totiž vše dobré a blahodárné, co v sobě špenát pro nás má, se poměrně rychle ztrácí s mírou tepelné úpravy.
Na závěr připojím jen malou vzpomínku na nechutný lívanec zelenočerné hmoty, chlístnutý na talíř podle jednotných receptur teplých pokrmů totalitní vývařovnou. Gastrozážitek, který dodnes mnohé z nás straší a je nezdolnou překážkou k lahodnému, zdravému, zelenému lupení na našich stolech.

Nedá se nic dělat, ale přirozenou lidskou potřebu jíst provází nesčetně pravidel, doporučení, rad a také zaručených návodů, samozřejmě s cílem abychom jedli zdravě a byli štíhlí jakož i vitální.
Jedním z moderních zaklínadel je GLYKEMICKÝ INDEX (zkratkou GI). Vědeckou definici uvádějící „bezrozměrnou veličinu stanovující rychlost využití glukózy z určité potraviny naším tělem“, bychom museli asi delší dobu studovat a tak jen stručně česky konstatujme, že škroby a cukry, které sníme zpracovává naše tělo různě dlouho. A právě délka jejich štěpení a trávení je označena číslem, tedy oním indexem. V tabulkách, se kterými se můžete setkat je zásadní že hodnoty pod padesát jsou všeobecně považovány jako nízké a tudíž zdravější a to, co se blíží číslici 100 je už méně vhodné. Potud jen velmi stručně. Z dotčených tabulek se tak dozvíte, že celozrnný žitný chléb má GI 40 a rohlík nebo bageta GI 80. Jenomže tabulky vám už nepoví, že když si rohlík namažete máslem nebo ho sníte s plátkem sýra, změní se jeho GI díky přirozeným tukům na polovinu. Stejně tak je zásadní rozdíl v GI u potravin, které vaříte delší a kratší dobu. Svou roli v zažívacím procesu hraje i obsah vlákniny a v neposlední řadě i to jak má tento, pro život nezbytný proces, nastaven každý z nás.
ZÁVĚR – nenechte se pobláznit tím či oním indexem, jezte pravidelně, v klidu a mějte co nejpestřejší jídelníček! 

Recepty:

Tipy - triky

Poradna

Lexikon