Petr Stupka Český kulinář
Hledej:
Týdeník Recepty Poradna Lexikon Kontakt

Týdeník pro všechny, kdo rádi vaří

14

Český kulinář č.14

... DÁT SI ŠPENÁT

TEN ZELEŇOUČKÝ ŠPENÁT
Lahůdková, listová zelenina, která se díky jedné chybě považuje dodnes za významný zdroj železa a která se dodnes často v kuchyních devastuje na úroveň nechutné zelené hmoty.
více...

Lahůdková, listová zelenina, která se díky jedné chybě považuje dodnes za významný zdroj železa a která se dodnes často v kuchyních devastuje na úroveň nechutné zelené hmoty.
Čínský císař Tchaj Tsung z dynastie Tchang v době svého panování požádal vládce sousedních zemí, aby mu poslali semínka nejlepších a nejcennějších rostlin, které se v jejich říších vyskytují. Krom jiného dostal od nepálského krále semínka špenátu a ten je pravděpodobně získal z východu od starověkých Peršanů o kterých lze říci, že byli první kdo špenát pěstovali a také konzumovali. Na počátku druhého tisíciletí po Kristu se špenát konzumuje nejprve ve Španělsku a následně se počíná šířit po celé Evropě.
Dodnes se můžete setkat s osudovou špenátovou fámou, která označuje tuto zeleninu jako významný zdroj železa. Totiž jistý doktor udělal v roce 1870 ve svých výzkumech chybu, posunul desetinou čárku u hodnoty železa ve špenátu a tak se dalších sedmdesát a možná více let, baštil špenát kvůli železu docela zbytečně, neboť ho ve skutečnosti obsahoval desetkrát méně. Mám takový dojem, že dodnes povědomí o železném špenátu žije.
Oproti tomu se prokazuje, že špenátové posilování Pepka námořníka má svůj reálný základ a že špenát posiluje naše svaly. Jen nevím, nakolik to platí i u konzerv, které do sebe Pepča s nedbalou elegancí tlačí. Totiž vše dobré a blahodárné, co v sobě špenát pro nás má, se poměrně rychle ztrácí s mírou tepelné úpravy.
Na závěr připojím jen malou vzpomínku na nechutný lívanec zelenočerné hmoty, chlístnutý na talíř podle jednotných receptur teplých pokrmů totalitní vývařovnou. Gastrozážitek, který dodnes mnohé z nás straší a je nezdolnou překážkou k lahodnému, zdravému, zelenému lupení na našich stolech.

GLYKEMICKÝ INDEX

Nedá se nic dělat, ale přirozenou lidskou potřebu jíst provází nesčetně pravidel, doporučení, rad a také zaručených návodů, samozřejmě s cílem abychom jedli zdravě a byli štíhlí jakož i vitální.
Jedním z moderních zaklínadel je GLYKEMICKÝ INDEX (zkratkou GI). Vědeckou definici uvádějící „bezrozměrnou veličinu stanovující rychlost využití glukózy z určité potraviny naším tělem“, bychom museli asi delší dobu studovat a tak jen stručně česky konstatujme, že škroby a cukry, které sníme zpracovává naše tělo různě dlouho. A právě délka jejich štěpení a trávení je označena číslem, tedy oním indexem. V tabulkách, se kterými se můžete setkat je zásadní že hodnoty pod padesát jsou všeobecně považovány jako nízké a tudíž zdravější a to, co se blíží číslici 100 je už méně vhodné. Potud jen velmi stručně. Z dotčených tabulek se tak dozvíte, že celozrnný žitný chléb má GI 40 a rohlík nebo bageta GI 80. Jenomže tabulky vám už nepoví, že když si rohlík namažete máslem nebo ho sníte s plátkem sýra, změní se jeho GI díky přirozeným tukům na polovinu. Stejně tak je zásadní rozdíl v GI u potravin, které vaříte delší a kratší dobu. Svou roli v zažívacím procesu hraje i obsah vlákniny a v neposlední řadě i to jak má tento, pro život nezbytný proces, nastaven každý z nás.
ZÁVĚR – nenechte se pobláznit tím či oním indexem, jezte pravidelně, v klidu a mějte co nejpestřejší jídelníček! 

Partneři:
ČESKÝ INTERNET s.r.o. © 2017 Marten & Louis, spol. s r.o., ČESKÝ INTERNET s.r.o., Kostelní 942/46, České Budějovice
Připomínky a návrhy zasílejte na info@ceskereality.cz. Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno. [6]